Rybníkářství

kaprVe 12. století, kdy na Třeboňsko přišli první osadníci, pokrývaly tuto oblast hluboké lesy, protkané  potoky a řekami. Zbytek rovinaté krajiny pokrývala bahniska, blata, rašeliniště a močály. Tak, jak přibývalo sídlišť a obyvatel, ubývalo lesů. Naši předkové lesy vypalovali - žářili, aby získali místo pro pole a louky. Voda se pak stahovala do nižších poloh, kde vytvářela první jezera a rybníky. Tak údajně vznikl i rybník Žár u Nových Hradů, který je považován za nejstarší v celé oblasti.


rýčRybníkáři se po získání prvních zkušeností pouštěli do stále složitějších staveb, které vyměřovali měřičkové pouze s pomocí vodováhy, krokvice a provazce. Na řadu pak přišli rybníkáři, divoká a vzpurná chasa s horkou hlavou a dovednýma rukama. Ti měli k dispozici pouze okované rýče, kopáče, sekery a pily. Na odvoz materiálu a vršení mohutných hrází pak ještě ruční kolečka a volské potahy. Od samého počátku byly rybníky a jejich vody využívány člověkem pro různé účely. Během staletí se rybníky přeměnily v polopřírodní mělká jezera, která jsou často k nerozeznání od přírodních.

rybníkjedlové roury

rybník