06 Výpusť Adolfka

Lidé a jejich krajina: NS Rožmberk

top     top

Prvním krokem při stavbě rybníka bylo vyměřování. Dalším a nejzávažnějším úkolem bylo důkladné založení hráze. Rybníkáři táhli rýhu (vykopávali základ)  po celé délce budoucí hráze. Do rýhy natloukli kamení, po stranách zaberanili dubové kůly a pak už pečlivě pěchovali zeminu, až do úrovně základny hráze.

Pak kladli výpustní trouby. To byla práce pro nejzkušenější rybníkáře. Trouby měly dvě části, jakási korýtka, z vydlabaných dubových nebo jedlových kmenů. Oba díly musely do sebe pevně zapadat, aby se při nasypávání hráze nesesuly. Pak totiž nezbývalo nic jiného, než nasypané a udusané vrstvy rozkopat a s prací začít znovu. Za dobře položenou troubu dostávali rybníkářští tesaři zvláštní spropitné. Na mnoha rybnících slouží tyto původní dřevěné trouby dodnes.

dam  trubka

 

Každý ukončený krok při stavbě rybníka byl důvodem k oslavě. Když byl rybník hotov, obrátili rybníkáři kolečka dny vzhůru, zasekli rýče, lopaty a motyky do hráze na znamení, že práce skončila a šli požádat svého hejtmana o propuštění ze služby. S  hejtmanem pak šli za pánem, aby jim doplatil, nebo dal novou práci a hlavně aby “dal bene”, něco k lepšímu na zakončení práce - obvykle pivo, pálenku, chléb a maso, málokdy ryby, protože s těmi se neradi obírali. Hotové dílo se pak oslavovalo jídlem, pitím a tancem. Po obvyklé pranici pak rybníkáři, v doprovodu panských drábů, táhli dál.

Hráz rybníka Rožmberka je nejen unikátním technickým dílem, ale je i zajímavou přírodní lokalitou. Alej staletých dubů poskytuje úkryt mnohým ptákům a vzácným druhům hmyzu. V zimě zde můžete pozorovat i několik orlů mořských.

 

top     top     top