Nejstarší zmínky o zpracování železné rudy na Třeboňsku
Zmínky o těžbě železné rudy na Třeboňsku jsou mnohem častější než informace o jejím zpracování. Informace o železných hutích na Třeboňsku nacházíme pouze v rodinném archivu Adama Pavla Slavaty (1627-1637), ve kterém je uvedena zmínka o pasivním provozu Chlumské železárny, ve které se v té době vyráběly muškety a pistole pro císařskou armádu. Zřejmě se jednalo o obdobnou výrobu, jakou měla v té době i zbrojovka v Nové Bystřici (pistole, karabiny, muškety, píky i řemení pro jízdu).
Dobová ilustrace jízdy z 30leté války
V této souvislosti musíme zmínit i Šmelcovnu u Suchdola nad Lužnicí. Nacházela se na Vídeňské silnici, ¼ hodiny chůze od Suchdol nad Lužnicí. Císař Ferdinand II. zde v roce 1625 zřídil tavírnu stříbrné rudy, která se sem dovážela v uzavřených bednách z Rudolfova a Ratiboře. Ruda zde byla oddělována podle jakosti a následně zpracovávána. Ročně se tu vyrábělo až 4 000 hřiven stříbra.
Když se v roce 1781 následkem velikého požáru rozlily všecky zvony na věži kláštera Třeboňského, zadal roku 1782 poslední prelát téže řeholní kanonie, P. Augustin Marek z Bavorova, knížecí Švarcenberské slévárně v Suchdole ulití čtyř zvonů. Jeden 25 centů, druhý 10 centů a třetí 4 centy těžký. Ze zbytků zvonoviny zhotovil zvonař jeden malý, 140 liber těžký zvonek, podnes zvaný „umíráček“. Mimo to zůstalo ještě 36 centů kovu.
Šmelcovna - mapa sklárny z r. 1810
Šmelcovna byla r.1795 změněna ve sklárnu, která velmi dobře prosperovala. Zpočátku se dovážel do zdejších sklenných hutí křemen z okresu Lomnického, kolem roku 1880 se ale již dovážel kvalitnější křemenitý písek po železnici od Drážďan. Tato továrna zaměstnávala přes 300 dělníků - sklenářů, tabulářů, brusičů aj. Výrobky se vyvážely nejen do Vídně, do hlavního skladu majitelů těchto sklenných hutí, ale i do ostatních rakouských provincií - do Ruska, Turecka, Itálie, Egypta, Persia a USA. Pro transport těchto výrobků bylo trvale na cestách mezi hutěmi a Vídní, Brnem, Šoproní a Terstem 44 koní, kteří přiváželi jako zpětný materiál suroviny a střepy do hutí. Zdejší skleněné výrobky došly pochvalného uznání na světových výstavách ve Vídni r. 1873 a také ve Filadelfii r. 1876.
Mapy Šmelcovny z r. 1860:
MAPA Šmelcovna 1 MAPA Šmelcovna 2 MAPA Šmelcovna 3
